Stavby náležející do Santiniho okruhu jsou v převážné většině dílem stavitelů, kteří v roli polírů Santinim navržené stavby fyzicky budovali a díky tomu se s jeho dílem poměrně důvěrně seznámili. Zároveň ovšem platí, že každý z nich ze Santiniho díla přejal jenom určitou část. Originální Santiniho stavby tudíž lze zpravidla od děl jeho polírů odlišit poměrně dobře. K odlišení práce jednotlivých stavitelů pomáhá i to, že každý z nich působil v jiné části země. V západních Čechách jako stavitel plaského kláštera působil Matěj Ondřej Kondel. Právě tento muž realizoval všechny Santiniho projekty na plaském panství. Ve středních Čechách působil kutnohorský stavitel Jan Jakub Vogler, který se se Santiniho projekty setkal v želivském klášteře. Ve východních Čechách se jednalo o chrudimského stavitele Donáta Morazziho, který realizoval nepomucenskou kapli na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou či Santiniho projekty v Chrasti u Chrudimi. Na Moravě působil brněnský stavitel František Benedikt Klíčník, který realizoval Santiniho projekty v Rajhradu a Křtinách. K santiniovskému okruhu staveb lze rovněž přiřadit díla jeho pravděpodobného učitele J. B. Matheye, a to především z hlediska vzájemných inspiračních souvislostí, zde ovšem v opačném směru. Nelze zároveň vyloučit, že se na podobě dvou Matheyho staveb, které byly v minulosti připisovány Santinimu, podílel i Jan Blažej Santini v době svého mládí.