Kromě staveb, jež jsou dílem Jana Blažeje Santiniho-Aichela zcela bezpečně, ať už na základě archivních pramenů nebo na základě stylového rozboru, existuje také poměrně velká skupina staveb, které mu byly v minulosti některými badateli přisuzovány neoprávněně, nebo u nichž už dnes jeho autorství nedokážeme doložit.

Ani tyto nejisté nebo přímo chybně připsané stavby pro nás ovšem často nejsou úplně nezajímavé. Velká část z nich je totiž dílem stavitelů, kteří se se Santiniho architekturou setkali v roli polírů, tj. provádějících stavitelů, kteří podle Santiniho plánů fyzicky stavěli některou jeho stavu. Například výstavbu kaple v Mladoticích, přestavbu klášterního kostela v Sedlci nebo výstavbu nepomucenské kaple na Zelené hoře, a díky tomu si do jisté míry dokázali osvojit Santiniho originální architektonický jazyk. Další část těchto chybně připsaných staveb jsou takové, které sice ze Santiniho architektury vychází, ovšem vznikly prací jiných stavitelů, často i o několik desetiletí později. Někdy je ovšem situace ještě složitější. Santiniho ranému dílu se totiž podobají také pozdní stavby jeho učitele G. B. Matheye. Specifický je i vztah mezi Santiniho nejranějšími stavbami a stavbami jeho o něco staršího kolegy G. B. Alliprandiho. Oba totiž ve svém díle vycházeli z podobných architektonických vzorů. Malou skupinou staveb jsou ty, u nichž Santiniho autorství nedokážeme bezpečně doložit, neboť byly později výrazně přestavěny nebo dokonce zcela demolovány. V některých případech také mohlo dojít ke zkomolení Santiniho projektu už při výstavbě.

Stejně jako v případě staveb Santinimu bezpečně připsaných vycházíme i v seznamu staveb Santinim neprojektovaných nebo nejistých především z Výzkumu profesora Mojmíra Horyny.