Hřbitovní kostel svatého Martina přestavěný Santinim a dokončený roku 1721 se nachází v Chrašicích, místní části obce Chrast v okrese Chrudim. Na místě dnešního kostela je již v roce 1349 archivně doložena starší stavba, která prošla v průběhu staletí několika proměnami. Autorem finální přestavby kostelíka byl Jan Santini, který byl v té době ve službách královéhradeckého biskupa Jan Adama Vratislava z Mitrovic. Ten v předvečer svátku patrona chrámu, 10. listopadu roku 1720 sloužil první mši a stavbu požehnal. Základ půdorysu tvoří kosočtverec lodi, jehož dva rohy trčí po stranách. Na západě na něj navazuje obdélná předsíňka, nad kterou se nachází kruchta, a na východě je otevřen dlouhým trojboce uzavřeným starším presbytářem. Po stranách jsou pak připojeny dvě lichoběžníkové místnosti, sakristie a komora. Působivější je kostelík v exteriéru, a to především díky krystalickému uspořádání hladkých zdí v ostrých úhlech, díky kterým se stavba při obcházení pozoruhodně proměňuje. Stěny jsou členěny pouze jednoduchými a nezbytnými prvky, což je pro Santiniho pozdní tvorbu typické. Okna jsou pravoúhlá obdélná se segmentovými záklenky.

 

 

 

Děkanský kostel Nejsvětější Trojice v Chrasti u Chrudimi byl postaven v letech 1710 -1717 jako náhrada za starší stavbu zničenou požárem. Stavebníky kostela byli královéhradečtí biskupové Tobiáš Jan Becker a Jan Adam Vratislav z Mitrovic. Účast významného architekta Jana Santiniho se předpokládá na základě jeho činnosti pro královéhradecké biskupství. Kostel byl původně navržen neznámým autorem v poměrně konzervativní podobě jako rozlehlé bazilikální trojlodí s emporami a se západním dvojvěžím. Jan Blažej Santini-Aichel byl ke stavbě přizván patrně až těsně před jejím dokončením, tedy v době, kdy v Hradci Králové pracoval pro biskupa Jana Adama Vratislava z Mitrovic. Santini tak mohl ovlivnit už pouze vnější podobu závěru kostela, která svou kvalitou a invencí odpovídá Santiniho osobité tvorbě. Santini totiž závěru vtiskl charakter gotických katedrálních závěrů s ochozy a věnci kaplí. Jihovýchodně orientovaný kostel se nachází na prostranném náměstí. Závěr samotného kněžiště je trojboký, s konkávně proláklými poli, pročleněnými velkými slepými okny, rámovanými redukovanými pilastry, odsazenými od nároží a vynášejícími strmě profilovanou římsu. Valenou klenbu s lunetovými výsečemi v hlavní lodi vynáší čtveřice klenebních pasů, které vybíhají z pilastrů toskánského řádu. Varhanní kruchta při západní stěně má konvexně vypnutý parapet a je podklenuta křížovou hřebínkovou klenbou. Santini navrhl nový presbytář, jehož formou dodržuje pro archetypální Šalamounův chrám typický chór s ochozem. Obdobnou formu použil Santini například pro kostel navštívení Panny Marie v Obyčtově. Jeho pravoúhlou formu však pozměnil konkávními křivkami, které stavbu ozvláštňují, dynamizují a dodávají jí vrcholně barokní ráz.