Projekt proboštství a konventu benediktýnů
1721, návrh a částečná realizace
stavebník: Antonín Primus, probošt rajhradský
 |
| vyobrazení Santiniho návrhu klášterního komplexu z r. 1801 podle Kristiána Burdy |
V souvislosti s projektem novostavby kostela sv. Petra a Pavla v Rajhradu zpracoval Santinii návrh nových staveb konventu a proboštství. Přesnou představu o projektu nám dokládají vlastnoruční výkresy půdorysu uložené dnes ve státní knihovně v Bamberku. Výkresy ukazují dvě varianty návrhu lišící se velikostí konventu. Probošství bylo koncipováno jako trojkřídlý objekt, vymezující nádvoří západně od hlavního průčelí nového chrámu. Zatímco však novostavba kostela pokračovala celkem přesně podle Santiniho plánů, realizace ostatních částí se značně protáhla a došlo i na konečné opuštění od Santiniho návrhů. Vysvětlení může být v tom, že klášter v Rajhradě sice nebyl sice, jako řada dalších církevních ústavů zrušen, ale byl nucen přijmout vnitřní úsporná opatření. Vlastní konvent byl proto úplně dokončen až v roce 1838.
Proboštský kostel sv. Petra a Pavla
1722 – 1730, novostavba
stavebník: Antonín primus, probošt rajhradský
V samotném srdci Moravy najdeme další místa, která kvůli Santinimu nesmíme vynechat. Už v roce 1048 bylo v Rajhradu u Brna zřízeno probošství řehole sv. Benedikta. Až do konce 17. století si tamní klášter zachoval původní románskou tvář, ale špatný stav budov způsobil, že bylo rozhodnuto o celkové přestavbě. V roce 1721 začal probošt Pirmus budovat areál podle návrhu architekta Jana Santiniho Aichla. Ten navrhl založit stavbu kláštera na dřevěných pilotách a roštu stejně tak, jak učinil předtím v Plasech. Eliminoval tak špatné podmínky v bažinatém terénu. Vlastní stavba probíhala poměrně rychle, za častého Santiniho osobního dozoru. Významnou stavbou je opatský chrám. Jeho půdorys je členěn do tří buněk se složitým klenebním uzávěrem nad každou z nich.
Rytmické dělení prostoru a modelování intenzity světla dává každé části kostela odlišnou estetickou kvalitu a přitom dokáže návštěvníka upoutat v centrální ose směrem k hlavnímu oltáři. Vlastní stavba chrámu byla hotova roku 1730 a o devět let později vysvěcena. Původní věže byly ponechány, ale později musely být zajištěny opěrnými pilíři. Klášter, jako jeden z mála zůstal plně funkční i přes Josefínské restrikce, aby se na něm nakonec tragicky podepsal rok 1950, kdy byl obsazen státní policií, mniši do jednoho odesláni do internačního tábora a areál předán Československé lidové armádě. Po čtyřiceti letech se do zruinovaného kláštera benediktínští mniši vrátili a pozvolna se snaží svými silami tento historický stavební klenot obnovit.
Kostel povýšení sv. Kříže
1720 projekt, realizace 1765 – 66, přestavba a částečná novostavba
stavebníci: probošti benediktinského proboštství v Rajhradě
Kostel Povýšení svatého Kříže se nachází v centru města Rajhrad Jedná se o barokní stavbu, která vznikla přestavbou a částečnou novostavbou na místě původního rajhradského farního kostela. Autorem projektu je Jan Santini. Ačkoliv byl návrh zřejmě vyhotoven již kolem roku 1720, přestavba kostela byla realizována až v letech 1765–1766. Tak se také stalo, že objednavatelem projektu byl probošt benediktinského proboštství v Rajhradě Antonín Pirmus (1709–1744), ale stavebníkem jeho pozdější nástupce Otmar Konrád (1764–1812). Jedná se o stavbu založenou na půdorysu řeckého kříže s dvojnásobně protaženým východním ramenem zakončeným presbytářem. Severní a jižní rameno jsou do čtverce kříže jakoby „zasunuta“ asi třetinou své hloubky. Západní rameno nese osově posazenou věž a je opatřeno vstupem. Kostel je osvětlen třemi páry oken, jedním oknem situovaným v průčelí a dvěma kruhovými světlíky v oblasti kněžiště. K severní stěně presbytáře přiléhá obdélná sakristie. Koncepce půdorysu stavby je obměnou půdorysného řešení kostela sv. Václava ve Zvoli. Fasáda kostela je řešena podobně, ploché stěny jsou pak členěny římsko-dórskými pilastry a průběžným kladím.
