Konvent cisterciáckého kláštera 

1710 - 1740, novostavba
stavebník Eugen Tyttl, opat cisterciáckého kláštera v Plasích

plasy-pudorysNěkolik desítek kilometrů na sever od Plzně, metropole západních Čech, leží Plasy, město soustředěné kolem areálu bývalého cisterciáckého kláštera. Tady byl, uprostřed bažinatého terénu, už v polovině 12. století založen klášterní konvent. Po vypálení husity a přežití následných období včetně třicetileté války, nastala postupná obnova klášterního areálu, nejprve opravami a posléze výstavbou nových budov, jež nahradily některé hodně poničené starší stavby, (které už mnohdy nesplňovaly podmínky pro efektivní využití). Nejrozsáhlejší stavební činnost započala v roce 1685 příchodem architekta J.B.Matheye a pokračovala dalšího půl století. V roce 1707 přichází na pozvání opata Eugena Tyttla do Plas Jan Blažej Santini a je proplácen za první konkrétní práce. V roce 1710 je vypracován a schválen projekt zásadní přestavby celého areálu kláštera, a to nejen konventu, ale také monumentálního konventního chrámu, který však nebyl nikdy realizován. Celý Santiniho projekt byl podmíněn dodržením historické tradice, se kterou byl středověký cisterciácký areál včetně starého konventu vybudován na úrovni pobřežní nivy řeky Střely. Při vyměřování několikanásobně větší novostavby proto Santini navrhl založení na dubových pilotách, které nesou pod základy obvodových zdí rošt tvořený podélnými a příčnými dubovými trámy. Celá dřevěná konstrukce je trvale zaplavena vodou, která dřevo konzervuje a zabraňuje hnilobným procesůma. Základy stavby jsou navíc vybaveny systémem přívodních a odvodních kanálů, které zabezpečují přítomnost vody a její správné množství. Technika se zde skloubila s estetikou, a tak přítomnost vody podtrhují v interiéru dvě vodní plochy Budova konventu splňovala požadavky na řádový život cisterciáckých mnichů, kteří jej obývali. Kvadratura hmoty obepíná rajský dvůr, na který lze vstoupit pouze z ambitové chodby. Ta představuje komunikační spojnici, odkud se vstupovalo do jednotlivých místností, případně přecházelo do jiných podlaží.

V areálu konventu jsou umístěna velká halová schodiště působící svým neobvyklým zavěšením jako by se vznášela nad hladinou již zmiňované vody lesknoucí se na úrovni spodních základů pod nimi. U menších šnekových schodišť pak zaujme Santiniho čistá forma šroubové křivky vedené prostorem vzhůru. Prostor kaple sv. Bernarda, jehož monumentalitu architekt skryl očím pouhých kolemjdoucích za nenápadně vyhlížející venkovní fasádou, ohromí svým dynamickým řešením. Působivý dojem vyvolá i kapitulní síň, jejíž kopule se naopak tyčí vysoko nad buvodou a tvoří její dominantu. Mimořádně složitý technický úkol, který byl před Santiniho v Plasích postaven a nad jehož důmyslným řešením dnes žasneme, byl ještě znásoben myšlenkou zmíněného, nikdy nerealizovaného klášterního kostela.

Fotogalerie
plas-santini 3plas-santini 2plas-santini 10plas-santini 6plas-santini 7plas-santini 14plas-santini 16plas-santini 18plas-santini 20plasy-santini 1plasy-santini 3plasy-santini 8plasy-santini 11plasy-santini 13plasy-santini 17plasy-santini 18plasy-santini 2plasy-santini 5plasy-santini 8plasy-santini 10


Projekt klášterního kostela a konventu

1710 – 1740, realizováno částečně
stavebník: Eugen Tyttl, opat cisterciáckého kláštera v Plasích

Základní představu o Santiniho koncepci řešení celého areálu kláštera podává plán dnes uložený v klášterním archivu v rakouském Zwettlu. Zachycuje konvent, návrh klášterního kostela, prelaturu a její zahradu a menší kapli na severní straněpři hlavní bráně do klášterního areálu. Některé stavby zakreslené na plánu pocházejí z dřívější doby, prelatura a velká sýpka s nástavbovou kaplí. Ty byly dílem Santiniho učitele a předchůdce Jeana Matheye. Santini je do svého plánu zahrnul a místy i přizpůsobil, aby zapadaly do jeho záměru vystavět osově souměrný areál (například výrazná úprava zmiňované budovy sýpek, kterou Santini navrhl rozšířit a osově tak vyrovnat s okolními budovami). Z navržených novostaveb však byla dokončena pouze monumentální budova konventu. Sakrální stavby, konventní kostel, v délce více než devadesáti metrů se mělo jednat o největší kostelní stavbu v zemi, ani menší kaple Panny Marie Růžencové, nebyly nikdy ani započaty. Víra investora, v tomto případě opata Tyttla, v dílo, do něhož bylo potřeba vložit nesmírné prostředky, a o kterém věděl, že za jeho života i za života jeho architekta nebude dokončeno, je obdivuhodná, Zejména pak, uvědomíme-li si, že tímto krokem zavázal ke stejné víře v Santiniho řešení i následující generace spolubratrů. V tomto ohledu je zajímavá anonymní kolorovaná veduta z V druhé polovině poloviny 18. století se pak ještě objevuje anonymní kresba kolorované veduty, která zachycuje ideální podobu klášterního areálu včetně nerealizovaného kostela. Opatřená je i osobním znakem Celestina Wernera, který zde působil v letech 1779 - 1785 jako poslední opat před zrušením kláštera. AJejí autor veduty zcela určitě vycházel z původní Santiniho výkresové dokumentace. Přes drobné odlišnosti je kresba dokladem dokonale vyvážené kompozice, která i po staletích prokazuje Santiniho schopnost velkorysého přístupu k řešení zadavatele. Doba vzniku veduty navíc dokládá neutuchající naději plaských cisterciáků na dostavbu kostela a realizaci Tyttlových záměrů a Santiniho řešení i dlouhá desetiletí poté, co zde tito muži působili.
 
Adresa
Klášter Plasy

Plzeňská 2
331 01 Plasy

373 322 174
plasy@npu.cz

Mapa
Vstupné

Informace o cenách vstupného najdete zde.

Otevírací doba

Informace o otevíraci době najdete zde.

Partneři projektu

santini partner plzen 32 300x558santini partner npu

Putování za Santinim © 2020, All Rights Reserved by LE CLAVERA 2020
Textová verze | Mapa stránek | Prohlášení o přístupnosti