Kostel Navštívení P. Marie
do 1723 projekt, realizace 1730 - 1734
stavebník Václav Vejmluva, opat cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou
Poutní kostel nechal v Obyčtově vybudovat žďárský opat Václav Vejmluva, autorem projektu byl Jan Santini. Složitý symbolický význam, který je od počátku stavbě přikládán, lze minimalisticky vyložit na půdorysu ve tvaru želvy, jako symbolu stálosti ve víře. Přitom je však v historii známa řada další i starozákonních výkladů tohoto schématu. Vznik Santiniho projektu je kladen před rok 1720, tedy do doby jeho vysoce intelektuálního rozmachu souvisejícího možná i s realizací svatojánského projektu na Zelené hoře. Kostel v Obyčtově byl ale vysvěcen až v roce 1735, při velkých oslavách Vejmluvova žďárského působení. Exteriér stavby je postaven na stavebnicově skládaném systému, kdy jsou k základní vysoké hmotě lodi připojovány, či zasouvány jasně definované další geometrické objemy. K okoseným nárožím tak přiléhají obdélníkové kapličky, také kněžiště je jasně geometricky definovatelné, stejně tak jako lichoběžníková předsíň. Oproti tomuto rytmizovanému exteriéru překvapí vnitřní prostor svoji rozlehlostí a prosvětlením. Do hloubkového obdélníkového prostoru jsou ve skosených rozích zasunuty portály vedoucí do nárožních kaplí, které jsou nápadně projasněny. Stejně zářivě působí prostor širokého kněžiště uvedený klenutým triumfálním obloukem s velkým klenákem ve vrcholu. Bočními a čelní stěnou probíhá dlouhá visutá empora, která je ve křivkách navíc vnášena do vnitřního prostoru lodě.
V dalších generacích pak bohužel došlo, snad z nepochopení Santiniho složité ikonografie, k velkým stavebním úpravám. Byla zbořena sakristie a na jejím místě vystavěna nevhodně dimenzovaná věž, dále byly nelogicky ubourány dvě rohové kaple vedle triumfálního oblouku a byla také snesena vnitřní visutá empora. Ještě později byly upraveny formy střechy a věžovitých zakončení kaplí. Ve druhé polovině dvacátého století pak byly některé prvky navráceny do původního stavu.
