(Staroměstské náměstí)

po roce 1700, přestavba a částečná novostavba; zbořeno 1896;
stavebník Rudolf Josef hrabě z Lissau

Pražské činnost mladého Santiniho začíná na Staroměstském náměstí, přestože zde dnes žádné jeho dílo už nenajdeme. Jednak proto, že právě Staroměstské náměstí dodnes tvoří ono příslovečné srdce města, ve kterém se Jan Blažej narodil i zemřel a pochopitelně i působil. Navíc zde původně skutečně stál Santinim projektovaný objekt. 

palac Lisssau1Dnes už neexistující palác hrabat z Lissau na Staroměstském náměstí patřil k Santiniho nejranějším realizacím. Bohužel nevíme přesně, kdy se Santini zhostil úkolu zásadně přestavět několik starších budov a vytvořit tak reprezentativní sídlo císařského komořího a hejtmana Starého Města pražského, Rudolfa Josefa hraběte z Lissau. Víme pouze, že to bylo někdy po roce 1700 a dále, že byl palác dokončen roku 1705. Zřejmě bez zásadnějších změn se dochoval až do demolice roku 1896, kdy v rámci probíhající pražské asanace poněkud nesmyslně ustoupil prolomení Pařížské ulice. Budova, jejíž průčelí dnes známe především díky několika málo historickým fotografiím z konce 19. století a dále z jeho zmenšené podoby v rámci Langweilova modelu Prahy, nám tudíž dobře ukazuje způsob Santiniho rané tvorby.

palac Lisssau2Řešením fasády palác připomene pražské palácové fasády G. B. Alliprandiho, významného architekta a stavitele italského původu, který ovšem do Prahy přinášel především ohlasy soudobé vídeňské architektury. Jak je zjevné, ani mladý Santini se těmto vlivům nebránil. Už zde si ovšem s těmito prvky zároveň rafinovaně pohrává. Dobře patrné je to například na sestavě dvojice portálů a mezi nimi umístěného okna, upomínající na řešení Morzinského paláce. Také hra s jednotlivými plány průčelí, v rámci které Santini jakoby umisťuje rizalit do plochy širšího rizalitu, což je opět řešení známé i z jiných Santiniho budov, či rafinované střídání tvaru nadokenních říms. Jednoznačný tvůrčí záměr je ostatně patrný i v celkovém působení mohutné fasády paláce, prakticky z poloviny zkryté na nižším a rozložitějším Krennovým domem.

Jak vypadaly interiéry paláce bohužel nevíme. Kromě fasády už známe pouze pozoruhodné řešení, lichoběžného, přísně symetricky utvářeného nádvoří.

Jaký význam pro Jana Blažeje měla tato zakázka dokládá i to, že jej hrabě z Lissau posléze doporučoval ostatním šlechticům a stal se i kmotrem dvou jeho nejstarších dětí. Santini také velmi pravděpodobně navrhl sokl sousoší svaté Anny, kterou nechal hrabě z Lissau vztyčit na Karlově mostě roku 1707. Autor vlastní sochy byl sochař Matěj Václav Jäckel s nímž ostatně Santini na svých dílech spolupracoval častěji.

 

Partneři projektu

santini partner praha 32 300x206

Putování za Santinim © 2020, All Rights Reserved by LE CLAVERA 2020
Textová verze | Mapa stránek | Prohlášení o přístupnosti