Kostel Nanebevzetí Panny Marie

1714, nerealizovaný projekt
stavebník: Jeroným Hlína, opat premonstráckého kláštera v Želivi

Opat premonstráckého kláštera v Želivi Jeroným Hlína se rozhodl, stejně jako jeho spolubratři v dalších klášterech, plně využít Santiniho schopností a zadal mu řadu menších projektů na území svého kláštera. Vedle plánů na dostavbu a přestavbu klášterního kostela to byla příprava obnovy řady menších farních kostelů a rezidenčních staveb. Je zajímavé sledovat, jakým tempem dokázal Santini pracovat. Podle dochovaných zápisů přijímá zakázku obnovy vyhořelého konventního kostela v Želivi ke dni 27. dubna 1714. Už ale 6. června téhož roku dodává slíbené plány. Musíme si přitom uvědomit, že želivský kostel přitom patří mezi Santiniho zásadní díla. Pokud byly už v listopadu vzneseny vertikální stěny a vybudované krovy překryty střechou, tak na vlastním rozvržení a kompozici nemohl autor až na detaily interiéru už nic měnit. Současně s intenzivním zahájením stavebních prací na hlavním kostele navštěvuje Santini 13. září 1714 v doprovodu opata Hlíny provizorně opravovaný filiální kostel Nanebevzetí P. Marie ve Vojslavicích za účelem vyměření novostavby kostela. Plány na jeho realizaci dodal pravděpodobně již v následujících měsících, protože hned na to bylo zahájeno shromažďování materiálu potřebného k zahájení stavby. Zatímco počáteční fáze projektu je termínově podchycena, nejsou už známy důvody posunu zahájení stavby. Vlastní práce byly započaty roku 1721, aby dokončenou stavbu požehnal opat Hlína 26. září 1723. Na první pohled je patrné, že při stavbě byly nakonec použity prvky z původního gotického kostela a od základu byly vybudovány pouze kněžiště a sakristie. Věž dostala nový barokní krov a klenba lodi byla vybudovaná jako valená na přistavěných pilířích, opět na původních středověkých zdech. Důvody změny původní koncepce novostavby byly zřejmě ekonomické. Hlína uvažoval ještě o dalších projektech a tak bylo nutno u méně významných projektů hledat úspornější variantu.