První královéhradecký biskup Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka v roce 1662 koupil od města tři domy na hlavním náměstí. S přestavbou, ale započal až jeho nástupce Jan Bedřich z Valdštejna. Jeho jmenování pražským arcibiskupem však způsobilo, že myšlenka stavby rezidence byla opět odložena. V roce 1704 byla pro stavbu odsouhlasena částka 7 000 zlatých, která se postupně navyšovala, z těchto peněz měla být postavena nejen rezidence, ale i kanovnické domy. Ve stavebním úsilí se mělo ještě pokračovat s tím, že v budoucnu bude stavba rozšířena o zadní část. Dostavba zadní části proběhla v letech 1715–1719, v době vlády biskupa Jana Adama Vratislawa z Mitrovic. Náklady stavebních prací činily více než 12 000 zlatých. V roce 1717 jsou pak mezi výdaji uvedeny i částky za inkoust, papír a stravu pro pana Santiniho, které jsou přímým dokladem spojujícím architekta se stavbou královéhradecké biskupské rezidence.
Biskupská rezidence je komponována do čtyř křídel kolem pravoúhlého nádvoří. Průčelí o sedmi osách představovalo novou dominantu v jižní frontě náměstí mezi jezuitskou kolejí a kanovnickými domy. Zatímco realizovaná stavba nenese na průčelí ani v interiérech charakteristické rysy Santiniho tvorby, zůstává naproti tomu zadní křídlo biskupské rezidence nepochybně Santiniho dílem. Jeho východní arkádou se vstupuje po schodišti do rezidenční zahrady. Santini použil dva dvoupatrové rizality boční a střed stavby zdůraznil trojúhelným štítem. V přízemí se nad okny opakuje motiv klenáku, zasazeného do rovných nadokenních říms. Římsy nad okny v prvním patře jsou střídavě lomené a segmentové a to tak, že lomené jsou umístěny na okrajích fasády a segmentové vždy po dvou na obou rizalitech.
Pro Santiniho hovoří i prostor soukromé kaple v jihovýchodním nároží křídla, založený nad čtvercem se zaoblenými rohy a sklenutý zploštělou kupolkou, nesenou výrazně vysazenou římsou kruhového půdorysu. Pro mimořádnou koncepci tohoto prostoru není třeba pochybovat o Santiniho autorství. Vnitřní prostor kaple dokládá tvůrčí sílu a invenci architekta i při komponování interiéru. Přes drobné rozměry prostor kaple vzbuzuje podobně působivý dojem jako svatoklimentská kaple, další Santiniho stavební počin v Hradci Králové. Otázka autorství předního křídla biskupské rezidence však zůstává otevřená.