Zámek Karlova Koruna
1721 - 1723, novostavba
stavebník František Ferdinand hrabě Kinský
V letech 1721 – 1723 realizoval Santini pro Františka Ferdinanda hraběte Kinského rodinný zámek původně pojatý jako monumentální lovecký pavilon. Krátce po dokončení, v roce 1723, objekt navštívil císař Karel VI. a na jeho počest byl zámek nazván Karlova koruna. Stavba samotná má podivuhodnou dispozici, když ke střednímu dvoupatrovému válcovému jádru přiléhají tři patrová boční čtvercová křídla. Interiér zámku je v obou podlažích rozvržen do deseti hlavních prostorů, které se nezávisle na vnějším objemu symetricky prolínají. Dokonalé vymezení půdorysu paprsčité centrály je architektem používáno často i u sakrálních staveb. Na příkladu chlumeckého zámku je možno znovu zdůraznit Santiniho italskou zkušenost tak, jak ji prožíval v letech své studijní cesty, kdy se se vedle dalších seznámil také s odkazem Gianlorenza Berniniho. Mimořádná architektura zámku pak dokládá Santiniho znalosti široké škály aktuálních vrcholně barokních postupů.
Zámecká kaple Zvěstování Panny Marie
po 1730, novostavba
stavebník: hrabě František Ferdinand Kinský
Jedná se o drobnou stavbu podle staršího projektu, vzniklou po roce 1730. Do podoby s věží a s radiálními přízemními hmotami sakristie a oratoře byla kaple dokončena roku 1765. Kaple se nachází u hlavní přístupové aleje vedoucí k zámku od severu. Stavba je situována na hraně svahu při kraji poměrně plochého prostranství před hlavní zámeckou budovou, jako protějšek vedlejších zámeckých budov, kterými se areál postupně rozrůstal až do dnešní podoby. Řešení drobné centrály s vnitřním prostorem kruhového půdorysu a vnějším čtyřbokým pláštěm s výrazně konkávně skrojenými rohy svědčí pro autorství Jana Santiniho. Kaple svou souhrou věže a lodi završené kupolí připomíná spíše zmenšeninu kostela než kapli. Výraznou analogii najdeme v monumentálním poutním kostele ve Křtinách, který je chlumecké kapli příbuzný nejen základní hmotovou sestavou, ale rovněž půdorysným řešením lodi, která je v interiéru kruhová a zevně čtvercová s výrazným konkávním probráním rohů. Na obou stavbách se uplatňuje i Santiniho typická kompozice oken, kdy nad obdélným, půlkruhově sklenutým oknem je okno eliptické.
