Kostel sv. Máří Magdaleny

1723 -1725, novostavba
stavebník: Norbert Leopold Libštejnský z Kolowrat

Novostavba kostela na místě starého gotického ze 14. století je dokladována korespondencí mezi správou panství v Rychnově a pražskou konzistoří. Jednolodní stavba, jejíž západní průčelí je otevřeno dvěma nakoso vytočenými věžemi. Interiér je plochostropý, kněžiště je založeno, stejně jako v několika dalších případech na příčně položeném šestibokém půdoryse. Obdobně tomu bylo v kostele sv. Martina v Chřašticích, který vznikl bezprostředně v předchozích letech. Zajímavým prvkem je netradičně komponovaný oltář, nad kterým hraje roli oltářního obrazu hluboká nika -jeskyně s vloženou plastickou scénou sv. Máří Magdaleny na poušti. Kostel byl v pozdějších letech doplněn dřevěným varhanním chórem.

Fotogalerie
destne-orlicke-hory 7destne-orlicke-hory 1destne-orlicke-hory 3destne-orlicke-hory 2destne-orlicke-hory 4destne-orlicke-hory 5

Věž klášterního kostela, kaple 14 sv. pomocníků, ambity na hřbitově

1715 – 1718, přestavba a novostavba, nezachováno
stavebník: Norbert Leopold Libštejnský z Kolovrat

V letech 1715–1718 Jan Blažej Santini na zadání Norberta Leopolda Libštejnského z Kolovrat přistavěl do průčelí klášterního kostela v Dolním Ročově velkou věž a zřídil hřbitovní kapli 14 svatých pomocníků s přilehlými ambity. Santini nejenom vypracoval projekt, ale dozoroval a řešil technické problémy, včetně zakládání staveb na piloty. Vlastní nedochovaná třípatrová věž nesla na vrcholu kopule kovanou siluetu Panny Marie Ročovské.
Po několika letech řádění přírodních živlů byla zapotřebí výrazná rekonstrukce, k níž byl povolán Kilián Ignác Dientzenhofer. Ten měl tou dobou dva synovce jako novice v místním klášterním společenstvu. Roku 1746 byl položen základní kámen k novému klášternímu kostelu, aby k jeho vysvěcení došlo roku 1750. Během rekonstrukce došlo ke stavebním úpravám exteriéru i interiéru, včetně odstranění původních Santiniho objektů.

zámek

1720 – 1722. přestavba a dostavba
stavebník: Berthold Vilém hrabě z Valdštejna

První zmínka o dřevěné tvrzi nazývané Koštofrank, která stávala na místě dnešního zámku, pochází z roku 1354. O několik stoletím později byla na místě tvrze postavená nová kamenná budova nazývaná „Bílým hradem - Bělohradem“. Roku 1684 získává panství Bertold Vilém z Valdštejna. Přestavba a přístavba renesančního zámku byla provedena v letech 1720–1722 v duchu vrcholného baroka podle návrhu Jana Santiniho. Zámecká kaple byla vysvěcena již na konci roku 1721. Zámek byl dokončen za Jana Arnošta Schaffgotsche, nejvyššího purkrabího v království českém a manžela Marie Alžběty z Valdštejna, na kterou zámek i celé panství po smrti jejího otce přechází. Schaffgottsch se Santinim dobře znal, jak lze odvodit z toho, že byl účasten při křtu obou Santiniho dětí z druhého manželství. Při přestavbě zámku bylo využito starší stavby, která byla pouze adaptována, upravena a doplněna. Doplněním jižního vstupního křídla vznikl čtyřkřídlý zámek se středním obdélným dvorem, nově byl postaven komplex hospodářských a užitkových budov, které svým uspořádáním na mírně zvlněném půdoryse vytvářejí čestný dvůr. Ve střední ose je situována kaple sv. Jana Evangelisty a nad ní se zdvihá nízká věžovitá nástavba. Motiv altánového převýšení středního rizalitu se v obměnách objevuje i u dalších Santiniho staveb. Koncepce jižního křídla byla důsledně promyšlená, jak lze soudit z úzké provázanosti jeho exteriéru a interiéru. Na střední ose křídla je v exteriéru umístěna socha orla, jako symbolu evangelisty Jana a souběžně v téže přímce se nachází v kapli sv. Jana Evangelisty oltář, jehož rámu dominuje tentýž motiv. Nápis na oltáři je pokračováním citátu z první kapitoly Janova evangelia, jenž se objevuje nad oběma vstupy do zámku: Et Verbum caro factum est et habitavit in nobis - Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Severnímu průčelí zámku, jenž se otevírá do zámeckého parku, dominuje balkon s kuželkovou balustrádou nesený šesti sloupy a šesti polosloupy, schodiště je řešeno jednoduše. Kaple sv. Jana Evangelisty je situována na střední ose jižního křídla. Je založena na oválném půdorysu a prochází přízemím a prvním patrem budovy.
 

Návrh úprav zámku a další stavby na panství

1720 – 1722, částečně realizováno
stavebník: Jeroným hrabě Colloredo Wallse

V hlavní knize účtů Coloredovského panství jsou uvedeny údaje z let 1720 – 1722, podle kterých byly propláceny Santinimu honoráře za přípravu projekčních plánů a stavebního dozoru. Projekty se týkaly jak vlastního zámku, tak několika dalších lokalit. Jenom v roce 1720 obdržel architekt sumu 150 zlatých za vyhotovení velkého plánu zámku. Další sumy náležely za úhradu cestovného při stavebních dozorech. Mimořádná částka 150 zlatých byla vyplacena jako zvláštní odměna poté co byla hrabětem prohlédnuta a schválena stavba nového dvora v Oboře. Při znalosti dalších účetních informací vyplývajících ze vztahu Santiniho a správy opočenského panství, nejsou dnes na uvedených místech dochovány žádné stavby totožné se Santiniho dílem.
 
Fotogalerie
opocno 4opocno 3opocno 1opocno 2
 

Zámek

po 1720, přestavba a přístavba
stavebník: Jan Michal hrabě Špork

Zámek Hořiněves je původně středověká tvrz pánů z Hořiněvsi, která byla na konci 16. století renesančně přestavěna. Dnešní podoba zámku je výsledkem přestavby, provedené za Jana Michala hraběte Šporka, během 20. let 18. století. Autorství návrhu je připisováno Janu Santinimu. Jednokřídlá stavba byla na jižní straně doplněna dvěma nárožními věžemi, mezi které byl vsunut nový trakt. V místech styku věží s fasádami traktu jsou vloženy křivkově zahnuté rizality se šnekovými schodišti. Lze předpokládat, že i na severní straně původního stavby měla vzniknout dvojice věží, v místech, kde by stály, se zachovaly zbytky pozdně renesančních fasád a nedošlo zde ani k přestavbě pozdně renesančního štítu. Zbylé části průčelí byly barokně upraveny.
Východní průčelí bylo pročleněno mělkým rizalitem o pěti osách a s příložkou o třech osách, západní průčelí pak tříosým rizalitem s jemným segmentovým vydutím střední osy, jenž v sobě skrývá tříramenné schodiště. Nejen práce s hmotou, ale i práce s dekorem, odkazuje na tvorbu Santiniho. Jedná se především o lineární a rytmizované členění fasády, typ šambrán či koncept portálu.
 

Podkategorie

Obsah stránky Hradec Králové

Partneři projektu

santini partner mk 32 300x623santini partner uk 32 300x234santini partner arcibiskubstvi 32 300x441santini partner vysocina 32 300x520santini partner jihomoravsky 32 300x665santini strednicechy mk 32 300x511santini partner karlovyvaryi 32 300x417santini partner pardubice 32 300x600santini partner plzen 32 300x558santini partner praha 32 300x206

Putování za Santinim © 2020, All Rights Reserved by LE CLAVERA 2020
Textová verze | Mapa stránek | Prohlášení o přístupnosti