Konvent cisterciáckého kláštera

1709, novostavba, realizováno jen z části
stavebníci: Bonifác Blahna a Otto Zahrádecký, opati cisterciáckého kláštera v Sedleci
 
Původní konvent kláštera byl zcela zničen v roce 1421. Řádová komunita se později usadila ve staveních při později zbořeném kostele sv. Filipa. Okolo roku 1700 se znovu objevila myšlenka vybudovat spolu s přestavbou klášterního kostela i zcela nové budovy konventu. Bylo rozhodnuto, že nový konvent a prelatura naváží na starší budovy a vytvoří velké nádvoří pojímající také vnější závěr konventního chrámu. V jižním, pracovním, či komunikačním křídle byly upravena původně románská kaple. Tu Santini, v duchu svého chápaní, přestavěl na barokně gotickou kapitulní síň. Kompoziční nevyváženost nádvoří, způsobenou přičleněním nových budov k dřívější zástavbě vyřešil Santini zřízením osové dominanty nádvořního průčelí. Tou je dodnes zachovalá střední vstupní věž. K Santiniho vkladu do celkového řešení konventního areálu lze také hodnověrně přičíst visuté schodiště a jeho dílem bylo nepochybně také celé řešení kompozice klášterního dvora. Konvent byl dokončen až v roce 1763 a na jeho stavbě se podíleli další stavebníci, kteří pozměnili některé původní Santiniho detaily. Ale i tak je prostor konventu dokladem koncepčního řešení, se kterým se Santini vyrovnával s prostorem několika historických stavebních vrstev.
 
Partneři projektu

santini strednicechy mk 32 300x511muzeum brandys

Putování za Santinim © 2020, All Rights Reserved by LE CLAVERA 2020
Textová verze | Mapa stránek | Prohlášení o přístupnosti