Zámecká jízdárna

1719 – 1724, přestavba a dostavba
stavebník: Norbert Leopold Libštejnský z Kolovrat

Zámek Rychnov nad Kněžnou se nachází na mírně se svažující plošině nad ostrým svahem říčky Kněžny v severozápadní části města ležícího v podhůří Orlických hor. Spolu s průčelím kostela Nejsvětější Trojice je zámek jedním z největších barokních celků v Čechách. Autorem této architektonické kompozice je architekt Jan Blažej Santini. Celek tvoří výjimečnou dominantu města, které se říká „rychnovské Hradčany.“ Podobu zámku podmínila přestavba v druhém desetiletí 18. století podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho pro Františka Karla II. Libštejnského z Kolowrat. Na toto téma je dochována obsáhlá korespondence mezi stavebníkem a architektem. Santiniho zásahy se dotkly především exteriéru zámku. Patrně nejvýrazněji se proměnilo hlavní jižní průčelí. To bylo rozšířeno přístavbami nižších spojovacích křídel s nárožními zrcadlově identickými hodinovými věžemi. V západní přístavbě navíc vznikl tunelovitý průjezd vedoucí až do úrovně náhonu říčky Kněžny. Střechy byly navíc opatřeny vikýři s oválnými okny. Původní, blokově uzavřená fronta zámku byla těmito motivy bohatě obrysově pročleněna ve smyslu gradovaného a zrcadlově symetrického obrazu, tvořícího kompoziční podnož hlavní dominanty zástavby zámeckého vrchu – kostela Nejsvětější Trojice.