Kaple sv. Václava a Vojtěcha
do 1728, novostavba
stavebník: Maurus Finzguth, opat benediktinského kláštera v Kladrubech
Kaple sv. Václava a Vojtěcha se nachází v Ostrově u Stříbra v okrese Tachov. Realizace novostavby spadá do druhé čtvrtiny 18. století. Vlastní rok realizace však není zcela jasný. Stavebníkem je Maurus Fintzguth, opat kláštera v Kladrubech, který také kapli vysvětil, což uvádí plzeňský arciděkan v dopise pražské konzistoři, datovaném 5. listopadu 1729. Západní věž kaple se vstupní předsíňkou byla přistavěna až v polovině 19. století. Santini působil ve službách kladrubského kláštera až do své smrti v roce 1723. Projekt kaple sv. Vojtěcha v Ostrově u Stříbra vytvořil zřejmě v posledních létech života. Realizován byl až po architektově smrti, avšak nepochybně beze změn. Návrh kaple vytvořil Santini pravděpodobně v posledních letech svého života. Projekt byl realizován až po architektově smrt, avšak nepochybně beze změn.
Stavba kompozičního typu „paprsčité centrály“ je tvořena vlastní střední lodí na šestiúhlém půdorysu a třemi apsidovými prostory na shodných segmentových křivkách. Půdorysné rozvržení stavby je konstruováno geometrickými postupy charakteristickými pro Santiniho. Do sítě soustředných kružnic, jejichž poloměry jsou v jednoduchých poměrových vztazích, jsou vepisovány rovnostranné trojúhelníky, pootočené o 60°. Další, doplňující síť menších kružnic určuje střídavě průběh vnější a vnitřní líce obvodového zdiva. Výsledný, radiálně rozvinutý půdorysný obrazec má až ornamentální povahu, příznačnou i pro další Santiniho centrály. Tvarosloví exteriéru i interiéru je minimalizováno a lineariziváno, zcela v duchu pozdního Santiniho díla. Pro tohoto architekta jsou příznačné i strmé a hustě skládané, lineárně působící profily říms. Unikátní je zastřešení kaple, kdy na klenbu přímo umístěna krytina.
Pozdější hranolovitá jednopatrová věž s cibulí je z počátku 19. století a je umístěna uprostřed západního bloku.
bývalá letní rezidence kladrubských opatů
Kaple Nejsvětější Trojice
stavebník: Eugen Tyttl, opat cisterciáckého kláštera v Plasech
Kostel sv. Prokopa
stavebník: Eugen Tyttl, opat cisterciáckého kláštera v Plasech
Exteriér kostela, jak je pro Santiniho typické, jsou v řadě na sebe navazující a do sebe částečně zaklíněné pravidelné mnohostěny. Vstupní věž je čtyřstěn nad sférickým čtvercem, loď podélně protažený osmistěn s konkávně zborcenými stěnami na diagonálách, kněžiště pak pravidelný osmistěn a sakristie pravidelný šestistěn. Před přestavbou měl kostel sv. Prokopa plochostropou loď a goticky klenuté kněžiště o jednom šířkově obdélném poli a závěr pětistranného osmiúhelníku. Z původní stavby byl ponechán presbytář s žebrovou klenbou. Nad portálem věže je v kameni tesaný znak opata Eugena Tyttla s písmeny E.T.A.P.P.L. (Eugenius Tyttl Abbas Plassensis Praepositus Lipensis) a letopočtem 1732. Tvar střechy věže je inspirován tehdy ještě existujícími střechami chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. V interiéru kostela je hlavním tématem centralizace hloubkové dispozice. Stavba užívá různých typů světla o různé intenzitě. Prostory bezprostředně sousedící s hlavní lodí jsou bez oken, závěrové díly jsou pak silně prozářeny světlem. Realizace kostela sv. Prokopa ve Všehrdech proběhla téměř 10 let po smrti architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela. Stavitelem byl Ondřej Kondel z Plas.
Kostel sv. Mikuláše
stavebník: Eugen Tyttl, opat cisterciáckého kláštera v Plasech
Zelená hora v nových barvách
Poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře získal v průběhu letošního roku novou, doslova zářivou podobu. Tedy podobu novou pro současného návštěvníka, ale z pohledu historiků a restaurátorů naopak tu původní nejstarší barevnost.
Zelená Hora v číslech
Je tomu už pěkná řádka let, kdy jsme dostali poštou na adresu Zelená Hora u Žďáru nad Sázavou obálku s několika stránkami popsanými matematickými vzorci a rovnicemi. Autorem je doc. Ing. arch. DRSc. Josef Švastal, pracující v té době na ČVUT Praha. Budeme vděčni za pomoc při jejich rozluštění a uvedení do širších souvslostí.
Santiniho krystal
Zdánlivě obyčejný křížek u cesty může být barokní klenot. Bílá boží muka za obcí Bobrová na Žďársku léta stála bez většího zájmu vedle silnice s nasazenou kovovou stříškou. Ukázalo se však, že drobná boží muka u Bobrové patří mezi stavby Jana Blažeje Santiniho a navíc zkoumání jejich historie odhalilo velká překvapení.
Svatý Jan Nepomucký, světec baroka
Se sv. Janem Nepomuckým, světcem baroka, se dodnes setkáváme na mostech, u cest v krajině i v zákoutích našich vesnic a měst. Tento věhlasný mučedník zpovědního tajemství měl ve skutečnosti se svým historickým předobrazem, generálním vikářem pražské arcidiecéze Johánkem z Pomuka, společného jen málo.
Santiniho kostel v Nerudově ulici
Projekt kostela Panny Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána byl připravován již před koncem 17. století, kdy členové Theatinského řádu zakoupili pro tento účel několik domů v tehdejší Ostruhové ulici v Praze. V roce 1679 vypracoval projekt kostela řádový spolubratr, geniální architekt z italského Turína, Guarino Guarini.
Kostel sv. Prokopa ve Všehrdech
Gotický kostel vznikl ve 14. století, v letech 1730-1732 byla na objednávku opata Evžena Tyttla realizována barokní novostavba dle návrhu architekta Jana Santiniho. V té době byl také zřízen hřbitov. Jeho obvodová zeď navazuje po stranách na vstupní, osovou věž kostela a je zde konkávně probrána a prolomena dvěma komponovanými branami.
Iniciace architekturou
Opravdová tajemství nejdou odhalit a tajemství umělecké tvorby patří právě mezi ně. Magická kouzla bývají mnohem jednodušší. Ale vlastně na tom ani příliš nezáleží. Architektura je druhem jazyka, který promlouvá od srdce k srdci. Jsou knihy, které s větším či menším zájmem přečteme.
Pozvání na cestu
V průběhu 17. a větší poloviny 18. století se z Itálie rozšířil nový a svébytný kulturní sloh, jenž se stal posledním univerzálním a sjednocujícím stylem celé Evropy; později byl nazván barokem. Celý křesťanský svět prožíval zvláštní období. Jako by byl jeho čas protknut metaforou Theatri mundi - divadla světa.
Pozvání do muzea stavitelství
"Kdo zná, neničí" hlásá motto nad vstupem do nové Expozice stavitelství v areálu národní kulturní památky Klášter Plasy v západních Čechách. Národní technické muzeum zde, ve své nové pobočce v duchu uvedeného motta prezentuje postupy a principy především tradičního stavitelství.
Stanislav Růžička
Objednavatelé Santiniho staveb
Jan Blažej Santini-Aichel nebyl mistrem pražského zednického cechu a proto – i když v roce 1705 získal malostranské měšťanství - nesměl v Praze stavebně podnikat. Proto je počet jeho pražských staveb velice malý a pracoval zde pouze pro ty stavebníky, kteří nepodléhali cechovním předpisům, tedy šlechtice a církevní instituce. Pro stejný typ objednavatelů realizoval i většinu svých mimopražských realizací.
Irena Bukačová
Rozhovor o rekonstrukci Santiniho koncepce poutního místa v Mariánské Týnici.
V dnešním pořadu zavítáme společně do Mariánské Týnice, na poutní místo v západních Čechách, pozoruhodné z mnoha důvodů: navrhl je vynikající barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichl, nepřízeň minulých dob je nechala zcela zchátrat, ale v posledních letech bylo podle historických plánů obnoveno, zrekonstruováno v plnosti, jaké nedosáhlo ani v barokní době.
Jiří T. Kotalík
Geometrie jako jazyk architektury
O úloze geometrie v architektuře se všeobecně ví a pozornost jí v různých souvislostech věnovala celá řada badatelů jak z oblasti matematických věd, tak především z oborů dějin umění a architektury. Tento trend se ale bohužel stal též doménou často až spekulativních úvah, vpisujících kružnice a přímky do velmi obecných a přibližných půdorysů staveb i sídelních útvarů.
