V průběhu 17. a větší poloviny 18. století se z Itálie rozšířil nový a svébytný kulturní sloh, jenž se stal posledním univerzálním a sjednocujícím stylem celé Evropy; později byl nazván barokem. Celý křesťanský svět prožíval zvláštní období. Jako by byl jeho čas protknut metaforou Theatri mundi - divadla světa.

pozvani na cestuČlověk je pouhým hercem ve hře, kterou řídí Bůh. V prostředí otřásaném sociálními konflikty, náboženskými spory a takřka nepřetržitým válčením poskytovalo toto představení oporu a program stvrzující jednou provždy daný božský řád. Společným cílem zúčastněných bylo vytváření iluze tolik chtěného dokonalého světa. Okázalost umění včetně architektury kontrastuje s hlubokou vážností víry, smyslná pozemská radost je konfrontována s vědomím nevyhnutelného konce a heslo Memento mori - Pamatuj na smrt se stává klíčovým motivem celého představení. Tridentským koncilem vyhlášený program obrody křesťanství byl postaven na nezpochybnitelném uctívání církve a státu. Okázalost, lesk a gesta jsou vyvažovány zanícenou zbožností, vnímanou jako snahu pochopit a najít Boha v tomto a skrze tento svět.

Následující století se od této - pro ně umělé - skutečnosti odvrací zády. Samotný význam slova baroko znamenal (s odkazem na španělský výraz pro nepravidelnou, zkaženou perlu) totéž co směšný, přemrštěný či vyumělkovaný. Až poté začíná být toto dědictví postupně chápáno jako plnohodnotný umělecký sloh, ne jako pouhý bizarní chaos, ale jako naplňování mimořádně inteligentního scénáře platného nejenom pro samotný celek, ale také pro jednotlivé časové etapy a kapitoly barokní doby .

Česká barokní gotika a její tvůrce takovou kapitolu bezesporu představují. Ohnisko našeho zájmu představují Santiniho práce pro kláštery církevních řádů na území českých zemí. Pochopení a rozvinutí principů římského radikálního baroka a propojení dvou historicky vzdálených slohů se stalo pro geniálního českého architekta Jana Santiniho Aichela životním programem - a pro nás, jeho ctitele a obdivovatele, příběhem, za nímž stojí za to vydat se na cestu

Stanislav Růžička

Svatý Jan Nepomucký, světec baroka

05.05.2021

Se sv. Janem Nepomuckým, světcem baroka, se dodnes setkáváme na mostech, u cest v krajině i v zákoutích našich vesnic a měst. Tento věhlasný mučedník zpovědního tajemství měl ve skutečnosti se svým historickým předobrazem, generálním vikářem pražské arcidiecéze Johánkem z Pomuka, společného jen málo.

Santiniho kostel v Nerudově ulici

24.04.2021

Projekt kostela Panny Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána byl připravován již před koncem 17. století, kdy členové Theatinského řádu zakoupili pro tento účel několik domů v tehdejší Ostruhové ulici v Praze. V roce 1679 vypracoval projekt kostela řádový spolubratr, geniální architekt z italského Turína, Guarino Guarini.

Kostel sv. Prokopa ve Všehrdech

06.04.2021

Gotický kostel vznikl ve 14. století, v letech 1730-1732 byla na objednávku opata Evžena Tyttla realizována barokní novostavba dle návrhu architekta Jana Santiniho. V té době byl také zřízen hřbitov. Jeho obvodová zeď navazuje po stranách na vstupní, osovou věž kostela a je zde konkávně probrána a prolomena dvěma komponovanými branami.

Iniciace architekturou

03.04.2021

Opravdová tajemství nejdou odhalit a tajemství umělecké tvorby patří právě mezi ně. Magická kouzla bývají mnohem jednodušší. Ale vlastně na tom ani příliš nezáleží. Architektura je druhem jazyka, který promlouvá od srdce k srdci. Jsou knihy, které s větším či menším zájmem přečteme.

Pozvání na cestu

01.03.2021

V průběhu 17. a větší poloviny 18. století se z Itálie rozšířil nový a svébytný kulturní sloh, jenž se stal posledním univerzálním a sjednocujícím stylem celé Evropy; později byl nazván barokem. Celý křesťanský svět prožíval zvláštní období. Jako by byl jeho čas protknut metaforou Theatri mundi - divadla světa.

Pozvání do muzea stavitelství

06.02.2021

"Kdo zná, neničí" hlásá motto nad vstupem do nové Expozice stavitelství v areálu národní kulturní památky Klášter Plasy v západních Čechách. Národní technické muzeum zde, ve své nové pobočce v duchu uvedeného motta prezentuje postupy a principy především tradičního stavitelství.

Stanislav Růžička

19.10.2020

Objednavatelé Santiniho staveb

Jan Blažej Santini-Aichel nebyl mistrem pražského zednického cechu a proto – i když v roce 1705 získal malostranské měšťanství - nesměl v Praze stavebně podnikat. Proto je počet jeho pražských staveb velice malý a pracoval zde pouze pro ty stavebníky, kteří nepodléhali cechovním předpisům, tedy šlechtice a církevní instituce. Pro stejný typ objednavatelů realizoval i většinu svých mimopražských realizací.

Irena Bukačová

27.03.2020

Rozhovor o rekonstrukci Santiniho koncepce poutního místa v Mariánské Týnici.

V dnešním pořadu zavítáme společně do Mariánské Týnice, na poutní místo v západních Čechách, pozoruhodné z mnoha důvodů: navrhl je vynikající barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichl, nepřízeň minulých dob je nechala zcela zchátrat, ale v posledních letech bylo podle historických plánů obnoveno, zrekonstruováno v plnosti, jaké nedosáhlo ani v barokní době.

Jiří T. Kotalík

27.03.2020

Geometrie jako jazyk architektury

O úloze geometrie v architektuře se všeobecně ví a pozornost jí v různých souvislostech věnovala celá řada badatelů jak z oblasti matematických věd, tak především z oborů dějin umění a architektury. Tento trend se ale bohužel stal též doménou často až spekulativních úvah, vpisujících kružnice a přímky do velmi obecných a přibližných půdorysů staveb i sídelních útvarů.

Partneři projektu

santini partner mk 32 300x623santini partner uk 32 300x234santini partner arcibiskubstvi 32 300x441santini partner vysocina 32 300x520santini partner jihomoravsky 32 300x665santini strednicechy mk 32 300x511santini partner karlovyvaryi 32 300x417santini partner pardubice 32 300x600santini partner plzen 32 300x558santini partner praha 32 300x206

Putování za Santinim © 2020, All Rights Reserved by LE CLAVERA 2020
Textová verze | Mapa stránek | Prohlášení o přístupnosti