Zdánlivě obyčejný křížek u cesty může být barokní klenot. Bílá boží muka za obcí Bobrová na Žďársku léta stála bez většího zájmu vedle silnice s nasazenou kovovou stříškou. Ukázalo se však, že drobná boží muka u Bobrové patří mezi stavby Jana Blažeje Santiniho a navíc zkoumání jejich historie odhalilo velká překvapení.

santiniho krystal2"Je to šperk. My jsme o tom ani nevěděli, až když jsme odkryli kovovou stříšku, která vypadala...hloupě, tak jsme to uviděli. Tak tohle je ono." Tomáš Rossí, malíř a restaurátor nenachází slov, když má popsat, jak na něho Santiniho stavba zapůsobila, než se pustil do její opravy.

Historický průzkum prováděl Ladislav Pokorný, který boží muka u Bobrové chápe v širších souvislostech celého období baroka v našich zemích. V tomto čase vzniká podle Ladislava Pokorného v našich zemích něco mimořádného. "Pochází z roku 1709, to znamená, že tady byla dříve než kostel sv. Petra a Pavla na Horní Bobrové a dříve, než byl vystaven kostel ve Zvoli. Můžeme tady hovořit o barokní komponované krajině, kde každý zakomponovaný prvek hraje svoji roli. I ty nejmenší stavby v té krajině hrají roli, každá svým způsobem významnou. Oni v tom nerozlišovali."

Tomáš Rossí vzpomíná na stav, ve kterém památka byla před restaurováním: "Omítky byly degradované, většinou cementované, vlhlo to, byla tady plíseň, a viděli jsme jenom bílou barvu. Když jsme přistoupili k tomu, že odkryjeme všechny vrstvy, tak jsme dospěli až k tomu, že jsme objevili tu původní barvu, a dostali jsme se do fáze, kdy se objevila tady ta barva. My jsme se úplně zděsili," směje se malíř.

Boží muka totiž byla červená, natřená takzvanou pompejskou červení. Červená barva pokrývá střední část božích muk, spodní část natřel Tomáš Rossí podle odkrytých původních barev šedivou z dřevěných sazí. "To se dříve dělalo u každého baráku, ty sokly byly šedivé. Oni smíchali saze s vápnem a tím to natírali, je to velice stálý nátěr."

Tělo stavby je podle Ladislava Pokorného dokonalý krystal a dříve kovem pokrytá horní část odhaluje materiál, místní kámen. "Tam sehrálo roli, že potřebovali materiál, který vydrží všechny zdejší povětrnostní vlivy." Historik dodává, že jde o stavbu, která je jedinečná nejen v našich, ale i v evropských souvislostech. Ladislav Pokorný a Tomáš Rossí byli za opravu božích muk v Bobrové nominováni v na skutek roku 2020 v anketě kraje Vysočina

Redaktorka rozhlasové stanice ČR Vysočina Dáša Kubíková - 28. dubna 2021

Zelená Hora v číslech

19.09.2021

Je tomu už pěkná řádka let, kdy jsme dostali poštou na adresu Zelená Hora u Žďáru nad Sázavou obálku s několika stránkami popsanými matematickými vzorci a rovnicemi. Autorem je doc. Ing. arch. DRSc. Josef Švastal, pracující v té době na ČVUT Praha. Budeme vděčni za pomoc při jejich rozluštění a uvedení do širších souvslostí.

Santiniho krystal

13.09.2021

Zdánlivě obyčejný křížek u cesty může být barokní klenot. Bílá boží muka za obcí Bobrová na Žďársku léta stála bez většího zájmu vedle silnice s nasazenou kovovou stříškou. Ukázalo se však, že drobná boží muka u Bobrové patří mezi stavby Jana Blažeje Santiniho a navíc zkoumání jejich historie odhalilo velká překvapení.

Svatý Jan Nepomucký, světec baroka

05.05.2021

Se sv. Janem Nepomuckým, světcem baroka, se dodnes setkáváme na mostech, u cest v krajině i v zákoutích našich vesnic a měst. Tento věhlasný mučedník zpovědního tajemství měl ve skutečnosti se svým historickým předobrazem, generálním vikářem pražské arcidiecéze Johánkem z Pomuka, společného jen málo.

Santiniho kostel v Nerudově ulici

24.04.2021

Projekt kostela Panny Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána byl připravován již před koncem 17. století, kdy členové Theatinského řádu zakoupili pro tento účel několik domů v tehdejší Ostruhové ulici v Praze. V roce 1679 vypracoval projekt kostela řádový spolubratr, geniální architekt z italského Turína, Guarino Guarini.

Kostel sv. Prokopa ve Všehrdech

06.04.2021

Gotický kostel vznikl ve 14. století, v letech 1730-1732 byla na objednávku opata Evžena Tyttla realizována barokní novostavba dle návrhu architekta Jana Santiniho. V té době byl také zřízen hřbitov. Jeho obvodová zeď navazuje po stranách na vstupní, osovou věž kostela a je zde konkávně probrána a prolomena dvěma komponovanými branami.

Iniciace architekturou

03.04.2021

Opravdová tajemství nejdou odhalit a tajemství umělecké tvorby patří právě mezi ně. Magická kouzla bývají mnohem jednodušší. Ale vlastně na tom ani příliš nezáleží. Architektura je druhem jazyka, který promlouvá od srdce k srdci. Jsou knihy, které s větším či menším zájmem přečteme.

Pozvání na cestu

01.03.2021

V průběhu 17. a větší poloviny 18. století se z Itálie rozšířil nový a svébytný kulturní sloh, jenž se stal posledním univerzálním a sjednocujícím stylem celé Evropy; později byl nazván barokem. Celý křesťanský svět prožíval zvláštní období. Jako by byl jeho čas protknut metaforou Theatri mundi - divadla světa.

Pozvání do muzea stavitelství

06.02.2021

"Kdo zná, neničí" hlásá motto nad vstupem do nové Expozice stavitelství v areálu národní kulturní památky Klášter Plasy v západních Čechách. Národní technické muzeum zde, ve své nové pobočce v duchu uvedeného motta prezentuje postupy a principy především tradičního stavitelství.

Stanislav Růžička

19.10.2020

Objednavatelé Santiniho staveb

Jan Blažej Santini-Aichel nebyl mistrem pražského zednického cechu a proto – i když v roce 1705 získal malostranské měšťanství - nesměl v Praze stavebně podnikat. Proto je počet jeho pražských staveb velice malý a pracoval zde pouze pro ty stavebníky, kteří nepodléhali cechovním předpisům, tedy šlechtice a církevní instituce. Pro stejný typ objednavatelů realizoval i většinu svých mimopražských realizací.

Irena Bukačová

27.03.2020

Rozhovor o rekonstrukci Santiniho koncepce poutního místa v Mariánské Týnici.

V dnešním pořadu zavítáme společně do Mariánské Týnice, na poutní místo v západních Čechách, pozoruhodné z mnoha důvodů: navrhl je vynikající barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichl, nepřízeň minulých dob je nechala zcela zchátrat, ale v posledních letech bylo podle historických plánů obnoveno, zrekonstruováno v plnosti, jaké nedosáhlo ani v barokní době.

Jiří T. Kotalík

27.03.2020

Geometrie jako jazyk architektury

O úloze geometrie v architektuře se všeobecně ví a pozornost jí v různých souvislostech věnovala celá řada badatelů jak z oblasti matematických věd, tak především z oborů dějin umění a architektury. Tento trend se ale bohužel stal též doménou často až spekulativních úvah, vpisujících kružnice a přímky do velmi obecných a přibližných půdorysů staveb i sídelních útvarů.

Partneři projektu

santini partner mk 32 300x623santini partner uk 32 300x234santini partner arcibiskubstvi 32 300x441santini partner vysocina 32 300x520santini partner jihomoravsky 32 300x665santini strednicechy mk 32 300x511santini partner karlovyvaryi 32 300x417santini partner pardubice 32 300x600santini partner plzen 32 300x558santini partner praha 32 300x206

Putování za Santinim © 2020, All Rights Reserved by LE CLAVERA 2020
Textová verze | Mapa stránek | Prohlášení o přístupnosti