Objednavatelé Santiniho staveb

Jan Blažej Santini-Aichel nebyl mistrem pražského zednického cechu a proto – i když v roce 1705 získal malostranské měšťanství - nesměl v Praze stavebně podnikat. Proto je počet jeho pražských staveb velice malý a pracoval zde pouze pro ty stavebníky, kteří nepodléhali cechovním předpisům, tedy šlechtice a církevní instituce. Pro stejný typ objednavatelů realizoval i většinu svých mimopražských realizací.

V době kolem roku 1700 zažívaly období velkého rozkvětu bohaté kláštery původem středověkých řádů benediktinů, cisterciáků a premonstrátů. V čele těchto velkých církevních institucí stanula tehdy pozoruhodná generace skvělých opatů českého vrcholného baroka. Její příslušníci pocházeli vesměs z nižších nebo středních společenských vrstev a byli to mužové mimořádné inteligence, rozsáhlého vzdělání, praktického a ekonomického uvažování, vysoce kultivovaného uměleckého cítění, hluboké a opravdové zbožnosti a mužné, činné lásky ke svěřeným klášterům. Jejich dílem byla i snaha o všestranné stavební a umělecké zvelebení nejen samotných klášterů, ale i celých panství. Narozeni byli vesměs na rozhraní druhé a třetí třetiny 17. století, v době kolem 1700, ve čtvrtém deceniu svého věku, vstupovali do opatských funkcí, ve kterých působili tři až čtyři desítky let. Jak z obsahového tak z formálně uměleckého hlediska zformovali specifickou uměleckou zakázku v rámci českého baroka, kterou na stavebním poli prezentovala především Santiniho architektura. Mezi prvními Santiniho stavebníky byli opati cisterciáckých klášterů zbraslavský Wolfgang Lochner a sedlecký Jindřich Snopek, kteří náleželi ještě předchozí generaci. Ti brzo rozpoznali uměleckou výjimečnost svého mistra a doporučili jeho služby i dalším klášterům svého řádu: do Plas opatu Eugenu Tyttlovi a do Žďáru nad Sázavou opatu Václavu Vejmluvovi. Pro plaský i žďárský klášter pracoval Santini od doby kolem 1706 zcela soustavně až do své smrti v roce 1723. S opaty Tyttlem a Vejmluvou ho patrně poutaly i osobní přátelské vztahy. Pro plaský i žďárský klášter vytvořil celou řadu projektů, z nichž některé realizovali jeho následovníci – plaský stavitel Matěj Ondřej Kondel, nebo ve žďárských službách působící František Witinhofer – ještě řadu let po mistrově smrti. Je písemně doloženo, že Snopkův nástupce ve Sedlci, opat Bonifác Blahna, doporučil Santiniho pro úkol přestavby ohněm zničeného klášterního kostela opatu premonstrátského kláštera v Želivi, Jeronými Hlinovi, se kterým se přátelil již od studentských let. Václav Vejmluva pak zřejmě Santinimu zprostředkoval i významné zakázky dalších moravských klášterů: přestavbu proboštství zábrdovického premonstrátského kláštera a poutního místa ve Křtinách u Brna a velký projekt přestavby a novostavby benediktinského proboštství v Rajhradě. Posléze opat benediktinského kláštera v Kladrubech u Stříbra Maurus Fintzguth vypsal na přestavbu klášterního kostela v roce 1710 jakousi projekční soutěž a k účasti dva nejvýznamnější pražské architekty své doby: Kryštofa Dientzenhofera a Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Jak víme z jeho dopisu opatu ve Svatém Janu pod Skalou Emiliánu Koterosvkému, zvolil k realizaci Santiniho návrh i přesto, že byl nákladnější.

Činnost pro velké církevní instituce (připomeňme alespoň ještě theatinskou kolej v Praze, klášter benediktinek u sv. Jiří v Praze, biskupství v Hradci Králové) zabírá větší část Santiniho tvorby. Mezi světskými, šlechtickými stavebníky měl Santini méně tak soustavných zákazníků. V jejich souvislosti třeba jmenovat především Norberta Leopolda, hraběte Kolowrata –Libštejnského a oba jeho syny, pro které stavěl v Praze, Rychnově nad Kněžnou, Dolním Ročově nebo Deštném, či Jeronýma hraběte Colloredo-Wallsee. Nepochybně nejkrásnější zámeckou stavbou Jana Blažeje Santiniho-Aichela je pak zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, který postavil v posledních letech svého života pro Františka Ferdinanda hraběte Kinského.

Psáno pro expozici ve Žďáře nad Sázavou, říjen 2009

Stanislav Růžička

Svatý Jan Nepomucký, světec baroka

05.05.2021

Se sv. Janem Nepomuckým, světcem baroka, se dodnes setkáváme na mostech, u cest v krajině i v zákoutích našich vesnic a měst. Tento věhlasný mučedník zpovědního tajemství měl ve skutečnosti se svým historickým předobrazem, generálním vikářem pražské arcidiecéze Johánkem z Pomuka, společného jen málo.

Santiniho kostel v Nerudově ulici

24.04.2021

Projekt kostela Panny Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána byl připravován již před koncem 17. století, kdy členové Theatinského řádu zakoupili pro tento účel několik domů v tehdejší Ostruhové ulici v Praze. V roce 1679 vypracoval projekt kostela řádový spolubratr, geniální architekt z italského Turína, Guarino Guarini.

Kostel sv. Prokopa ve Všehrdech

06.04.2021

Gotický kostel vznikl ve 14. století, v letech 1730-1732 byla na objednávku opata Evžena Tyttla realizována barokní novostavba dle návrhu architekta Jana Santiniho. V té době byl také zřízen hřbitov. Jeho obvodová zeď navazuje po stranách na vstupní, osovou věž kostela a je zde konkávně probrána a prolomena dvěma komponovanými branami.

Iniciace architekturou

03.04.2021

Opravdová tajemství nejdou odhalit a tajemství umělecké tvorby patří právě mezi ně. Magická kouzla bývají mnohem jednodušší. Ale vlastně na tom ani příliš nezáleží. Architektura je druhem jazyka, který promlouvá od srdce k srdci. Jsou knihy, které s větším či menším zájmem přečteme.

Pozvání na cestu

01.03.2021

V průběhu 17. a větší poloviny 18. století se z Itálie rozšířil nový a svébytný kulturní sloh, jenž se stal posledním univerzálním a sjednocujícím stylem celé Evropy; později byl nazván barokem. Celý křesťanský svět prožíval zvláštní období. Jako by byl jeho čas protknut metaforou Theatri mundi - divadla světa.

Pozvání do muzea stavitelství

06.02.2021

"Kdo zná, neničí" hlásá motto nad vstupem do nové Expozice stavitelství v areálu národní kulturní památky Klášter Plasy v západních Čechách. Národní technické muzeum zde, ve své nové pobočce v duchu uvedeného motta prezentuje postupy a principy především tradičního stavitelství.

Stanislav Růžička

19.10.2020

Objednavatelé Santiniho staveb

Jan Blažej Santini-Aichel nebyl mistrem pražského zednického cechu a proto – i když v roce 1705 získal malostranské měšťanství - nesměl v Praze stavebně podnikat. Proto je počet jeho pražských staveb velice malý a pracoval zde pouze pro ty stavebníky, kteří nepodléhali cechovním předpisům, tedy šlechtice a církevní instituce. Pro stejný typ objednavatelů realizoval i většinu svých mimopražských realizací.

Irena Bukačová

27.03.2020

Rozhovor o rekonstrukci Santiniho koncepce poutního místa v Mariánské Týnici.

V dnešním pořadu zavítáme společně do Mariánské Týnice, na poutní místo v západních Čechách, pozoruhodné z mnoha důvodů: navrhl je vynikající barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichl, nepřízeň minulých dob je nechala zcela zchátrat, ale v posledních letech bylo podle historických plánů obnoveno, zrekonstruováno v plnosti, jaké nedosáhlo ani v barokní době.

Jiří T. Kotalík

27.03.2020

Geometrie jako jazyk architektury

O úloze geometrie v architektuře se všeobecně ví a pozornost jí v různých souvislostech věnovala celá řada badatelů jak z oblasti matematických věd, tak především z oborů dějin umění a architektury. Tento trend se ale bohužel stal též doménou často až spekulativních úvah, vpisujících kružnice a přímky do velmi obecných a přibližných půdorysů staveb i sídelních útvarů.

Partneři projektu

santini partner mk 32 300x623santini partner uk 32 300x234santini partner arcibiskubstvi 32 300x441santini partner vysocina 32 300x520santini partner jihomoravsky 32 300x665santini strednicechy mk 32 300x511santini partner karlovyvaryi 32 300x417santini partner pardubice 32 300x600santini partner plzen 32 300x558santini partner praha 32 300x206

Putování za Santinim © 2020, All Rights Reserved by LE CLAVERA 2020
Textová verze | Mapa stránek | Prohlášení o přístupnosti